Stává se Ti, že Tě někdo nebo něco zraní tak, že jsi jako v pasti a nedokážeš se uklidnit a pořád Ti to běží v hlavě?
A víš, že toto má svoji hlubokou příčinu, kterou je možné řešit, aby určité situace už nezpůsobovaly Tvoji hlubokou bolest?
Ať už se jedná o situaci, ve které Tě někdo ponížil, nebo která v Tobě vyvolala hlubokou obavu a úzkost, nebo pocit bezmocnosti, anebo jakákoliv jiná emoce jako např. pocit bezcennosti, zrady, opuštění, zloby, nejistoty nebo zoufalství, všechny mají jedno společné. Mají svoji skutečnou příčinu hluboko v nevědomí, která má svůj počátek v nějakém traumatu z dětství. Tato situace v Tobě zanechala uvězněné emoce a hluboké emoční bloky. Tvoje pozdější prožívání a celý Tvůj další život je ovlivněn tímto nepříjemným prožitkem, který vytváří Tvůj filtr vnímání. Uvedu příklad: Žena, která byla ve třech letech emočně silně poraněna rozvodem rodičů a nevěrou, bude v celém svém dalším životě velmi bolestně prožívat jakoukoliv neshodu v partnerství, vždy bude jako obrovská hrozba stát tento dávný zážitek, který je ale natolik silný v jejím nevědomí, že ovlivňuje celý její život. Vykládá si partnerovy záměry zcela jinak a nevědomě proti sobě, než žena, která měla dětství nepoznamenané touto zradou a opuštěním. Její vlastní sebehodnota byla v raném dětství poraněna nebo úplně zničena a ona se po zbytek života bude vnímat takto negativně. Tyto negativní emoce a neadekvátní sebehodnocení nakonec vedou k větším psychickým a také fyzickým potížím.
Jaký smysl mají naše EMOCE?
Naše emoce jsou totiž ve skutečnosti komunikačním prostředkem naší vnitřní bytosti - naší Duše. Je to vpodstatě naše vnitřní vedení, které je nám k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Naše vnitřní bytost k nám stále promlouvá a pokud cítíme negativní emoci, pak to, na co myslíme, nebo jaké přesvědčení máme, nám škodí.
Emoce cítíme v těle a tělo nedokáže lhát. Pokud se nějaký zážitek dotkl nějakého bolavého místa uvnitř nás, ucítíme v těle negativní emoci. To je poselství vnitřní bytosti, že tady mám něco nezpracovaného z minulosti, tady si nedáváme, co je potřeba. A na tom je potřeba pracovat, uvolnit to v našem podvědomí, nebo nevědomí.
Dám Ti příklad: Jsem žena, které je 35 let, jsem bez partnera a zoufale toužím po kvalitním vztahu, ale všichni partneři mě zklamali, takže už mám pocit, že si nikdy nenajdu svou spřízněnou druhou polovičku. Potkám nějaký pár a snažím se jim to přát, ale cítím se bezcenně, poníženě, smutně a vztah jim prostě závidím. Pokud se snažím těmto pocitům unikat a říkat si, to je v pohodě, přeji jim to, ale uvnitř stejně cítím tyto pocity, pak lžu sama sobě. Tyto negativní pocity jsou totiž ve skutečnosti velmi významné poselství mé Duše, že tady si nedávám nějakou svou hlubokou potřebu - sama sobě ji nedávám! Pokud jsou pocity v rozporu s myšlenkami, pravdu mají pocity. A pokud se budu snažit to přehlížet, maskovat tyto nepříjemné pocity, pustím si film, abych na to nemusela myslet, anebo půjdu večer s kamarádkou a budu se bavit o všem možném, abych tyto nepříjemné pocity zatlačila hluboko - nic se nezmění.
Skutečný důvod, proč si nemohu najít kvalitního partnera je ten, že sama věřím tomu, že jsem bezcenná a nestojím za nic. Jak bych si tedy mohla najít partnera, který ve mně uvidí úžasnou, cennou, neodolatelnou ženu? Jsme ve světě, kde platí zákon přitažlivosti - tedy podobné přitahuje podobné. Jediná možnost, jak mít partnera, který si mě bude vážit, je tedy vážit si nejprve sebe sama.
A k tomu je první krok - přiznat si, že si sama sebe nevážím a neunikat tomuto nepříjemnému pocitu. Abych se někam posunula, to první, co musím, je zjistit, kde jsem nyní. Upřímně si přiznat aktuální situaci. Bez toho není možné udělat žádnou změnu.
Odvaha přiznat si i to, co mě děsí, že je mojí součástí. Přiznat si, že se cítím bezcenně, poníženě, že závidím. Tyto pocity mají svoji hlubokou příčinu v podvědomí a nevědomí - v našem dětství. Všechno, co cítím, má svou logiku a hluboký důvod. Z raného dětství si často neseme hluboké pocity bezcennosti, které ovlivňují celý náš pozdější život. Tyto pocity je možné uvolnit, transformovat. Jak? Speciálním energetickým sezením Vnitřní regenerace. Tvůj úkol je jen upřímně se podívat do svého nitra, a zjistit, co je potřeba a to ostatní vyřešíme na sezení.
Negativní energie z traumatických zážitků je stále v nás, dokud se nerozhodneme ji uvolnit, transformovat. Je čas si v sobě uklidit, uvolnit, co škodí a moci se konečně spojit se svým skutečným já. Protože naše skutečné já se nemůže projevit, pokud jsme plné uvězněných emocí a negativních bloků.