Důvodem, proč jsem stále hledala metodu, která dokáže efektivně pomoci, byly mé vlastní potíže, trvající desítky let. Protože mi s nimi nikdo nedokázal pomoct (a že jsem toho vyzkoušela - konvenční i nekonvenční způsoby léčby, všelijaké metody, léčitele, atd, atd.). Hledala jsem stále něco, co mě z toho dostane, protože prostě nebylo možné vést aspoň trošku normální život. Měla jsem deprese, úzkosti, častou úplnou paralýzu, rozsáhlé hluboké vyrážky na obličeji, přišla jsem o téměř všechny vlasy, problémy s pravým okem, které stále řezalo a pálilo a vidělo jen mlhu, měla jsem obrovské bolesti hlavy i břicha, nulovou energii, silnou chudokrevnost, šílené hodnoty cholesterolu a vážila jsem 41kg. 

Vlastně to všechno bylo kvůli hluboké sebenenávisti a pocitům bezcennosti, které vznikly z traumatu v dětství. Aniž jsem si to uvědomovala, tak traumata a rány uvnitř mě způsobovaly celý můj život, že jsem měla pocit, že jsem k ničemu, nikdo mě nemůže mít rád, jsem neschopná a šeredná. Já jsem o tom ale vědomě nevěděla, bylo to příliš traumatizující a proto to nevědomá mysl skryla jako obranný mechanismus. Ale i když jsem o tom nevěděla, stále byly tyto trumatizující zážitky mojí součástí. A na světě to je tak, že to, co máme v sobě (vědomě nebo nevědomě), to si přitahujeme i ve fyzickém světě. A proto já jsem si tím, co jsem měla nevědomky v sobě, vytvořila svou nemoc, "díky" které jsem se stala neschopnou, opuštěnou a šerednou verzí sebe sama.

Strávila jsem měsíce neschopna čehokoliv, jen na lůžku a pár kroků po bytě, aniž bych měla sílu jít ven. Roky jsem strávila v "domácím vězení", protože i taková hloupost, jako jít nakupovat, byla tak náročná věc, že jsem byla schopná ji i několik dní odsouvat. Když jsem potom začala chápat, že toto všechno byla vlastně moje nevědomá volba, nebylo zdaleka vyhráno. Dlouho jsem pracovala pouze s myslí - pouze s malým efektem, poté s podvědomím - s výrazně větším efektem. Práce s podvědomím vyřešila moje bolesti hlavy, břicha, problémy s komunikací, snížila moje úzkostné stavy, zlepšila chudokrevnost i cholesterol. Některé problémy ale nezmizely. Dnes už vím, že to bylo tím, že některá traumata z dětství zůstávaly skryté. Až mnohem později jsem objevila, že mnoho potíží pramení i z nevědomí. 

Ani teď se mi to nepíše snadno. Ještě stále si dovedu tak živě přestavit všechny ty úzkosti, pocity studu, apatie, bezcennosti a zbytečnosti, které mě desítky let provázely. Ještě stále vím, jaké to je mít nulovou energii už ráno, být neschopná cokoliv udělat a nevědět proč. Mít problém udělat i takovou banální věc, jako jít koupit chleba.  Sebevědomí prostě neexistovalo. Byly dny, kdy jsem myslela, že zešílím. Dávno jsem za sebou měla období, kdy jsem věřila, že mi pomůže někdo, nebo něco zvenku - doktoři, léčitelé, psychologové, psychiatři. Tomu jsem věnovala tolik času a energie a bylo to úplně bez výsledku. Věděla jsem, že se z toho musím dostat sama. A taky jsem někde uvnitř věděla, že mám tu moc to změnit, že je to všechno jen o energiích a že jsme tvůrci svého života. Ale jak to udělat, to jsem nevěděla. Tyto stavy trvaly neskutečně dlouho a já jsem stále nebyla v o moc lepším stavu. Hodně mi pomohla metoda Emoční kód, která pracuje s podvědomím a na kterou jsem si později udělala i certifikaci. Práce s podvědomím vyřešila moje bolesti hlavy, břicha, ty největší problémy s komunikací, snížila moje úzkostné stavy, zlepšila chudokrevnost i cholesterol. Celkově jsem se cítila lépe. Ale občas přicházely stavy odporu k životu, k sobě, pocit totální bezcennosti, úzkosti, které mi hned po probuzení sevřely celé břicho a dny, kdy jsem úplně apatická a mimo. A stále ty nepříjemné vyrážky, i když snad o něco lepší, než dříve. Bylo to jak na houpačce.

V této době, kdy už jsem byla úplně bezradná a nevěděla, co si s tím nepovedeným životem mám počít, mi přišlo světýlko. A to světýlko postupně sílilo. Najednou to vypadalo, že přece jen z tohoto bodu bude cesta ven. A já jsem začala zjišťovat víc a víc o nové možnosti, která se objevila.

Moje neradostné dny, kdy mi bylo jak psychicky, tak fyzicky zle, trvaly mnoho let a dostat se z těchto stavů byl opravdu běh na dlouhou trať. Když mi přišla vize metody Transformační kvantový dech, bylo to jako zázrak. Poprvé se to stalo v koupelně. Bylo mi mizerně, nepřítomně, měla jsem bytostný odpor k sobě sama i k celému svému životu. A jen jsem se tak ploužila a měla jsem jakýsi pocit, že bych měla jít ven, že to bude lepší. Ale nebyla jsem schopna se ani ven vypravit. Stála jsem tam opřená o poličku a v tom jsem spontánně udělala něco --- Co to bylo? Během jednoho nádechu a výdechu se mi změnil můj psychický stav o 100% 🤩 Najednou tu byla pohoda 😊 Pomocí jakési vizualizace a procítění a určitého způsobu dýchání, došlo ke kvantovému skoku a já jsem se lusknutím prstu cítila v pohodě. 

Byla jsem z toho úplně pryč. Najednou tu bylo něco, co pomohlo na moje nepříjemné úzkosti v rámci vteřin! A nepotřebovala jsem k tomu vůbec nic! Neskutečné!! Byla jsem v sedmém nebi, mám vyhráno!! Kdykoliv a kdekoliv mi nebude OK, můžu sama transformovat tento svůj stav. A taky to může pomoct dalším lidem, kterým nestačila práce s podvědomím. To bych si moc přála. Zjistila jsem totiž, že takto je vpodstatě možné komunikovat i s hlubšími vrstvami našeho já -  s nevědomím. 

Po čase jsem zjistila, metodu Transformační kvantový dech můžu využít nejenom, když je mi úzko, cítím se bezcenně, zlostně, smutně, nebo jakkoliv nepříjemně, ale můžu pomocí této metody zvyšovat i míru své pohody, energie, vitality. Můžu se takto dokonce propojovat se svým skutečným Já, se svou vnitřní bytostí i s Vesmírem pro lepší intuici a podobně. Začala jsem tuto metodu používat při meditacích a stejně tak ji používám i při vizualizaci toho, co si přeju. Na co všechno je možné metodu Transformační kvantový dech použít, můžeš zjistit tady: